KWS
   
 

Faktory ovlivňující jeho vývoj a rozšíření

1. Hostitelské rostliny – zavíječ může parazitovat na desítkách rostlinných druhů. Dříve se vyskytoval zejména na plevelných rostlinách (rdesna, konopí, kopřivy ….) a jeho výskyt byl regulován řadou přirozených nepřátel jako jsou ptáci, některé parazitické druhy blanokřídlých a jiný dravý hmyz. Pěstování kukuřice na velkých plochách však nastartovalo jeho masové rozšiřování a kukuřice se tak stala jeho nejdůležitější hostitelskou rostlinou. Rozvoj zavíječe podporují zejména způsoby sklizně kukuřice, při nichž zůstávají posklizňové zbytky na poli (LKS, zrno ).

 

2. Klimatické podmínky – postupné mírné oteplování jednak umožňuje zavíječi dobře přečkat zimu a zároveň posouvá hranice jeho výskytu z nejjižnějších částí republiky více na sever. Výskyt zavíječe také podporují letní srážky – respekt. vyšší vzdušná vlhkost. V těchto podmínkách je samička schopna naklást více vajíček a také množství vylíhnutých a přeživších housenek je díky příznivé vlhkosti vzduchu podstatně vyšší, než v suchých letech.

 

3. Agrotechnika – pokud pomineme sice důležité, ale přeci jenom méně významné odstraňování plevelů z okrajů cest, mezí a dalších míst, je agrotechnika prakticky jediný, ale o to účinnější faktor, který umíme ovlivnit. Je zjištěno, že správnou agrotechnikou jsme schopni zničit až 90 %  populace zavíječe. Správná agrotechnika spočívá v důsledném rozřezání a zapravení posklizňových zbytků kukuřice do půdy. Při sklizni je tedy potřeba zásadně používat adaptéry s kvalitními drtiči posklizňových zbytků a pokud byl na pozemku vyšší výskyt zavíječe, doporučujeme ihned po sklizni ještě jednou celý pozemek zmulčovat traktorovým drtičem s co nejnižší výškou strniště. Tím docílíme dvojího účinku. Jednak budou posklizňové zbytky (zejména stébla) rozbity na malé kousky, čímž výrazně omezíme životní prostor zavíječe a zároveň většina housenek bude mechanicky zničena díky úderu drtiče.

 

V žádném případě nelze doporučit sklizeň kukuřice adaptérem, který pouze ulomí palici a nerozdrtí zbytek rostliny. V takovémto případě jsme si „ zadělali “ na pořádné problémy. I když hned po sklizni pojede traktor s drtičem, již se nepodaří rozbít kombajnem přejeté stonky rostlin, které jsou pak ideálním místem pro přežití zavíječe. Zároveň budeme mít i značné problémy při orbě s ucpáváním pluhu. Orba – zapravení posklizňových zbytků kukuřice je další důležité opatření. Tím, že housenky zavíječe zaklopíme i s posklizňovými zbytky do země, prakticky znemožníme, aby na jaře vylétl motýl a napadal nové porosty kukuřice. V těchto souvislostech je třeba zdůraznit, že pouze diskování půdy zejména po kukuřici na LKS a zrno není z důvodu rozšiřování zavíječe vhodný způsob zpracování půdy.

 


 

 


 
KWS