KWS
   
 

Od začátku do konce o bioplynu

Hlavním tématem konference Energetické plodiny 2014 byla výroba bioplynu. Účastníci se mohli dozvědět informace z oblastí připravované opětovné podpory bioplynových stanic, optimálního provozu těchto zařízení a zajištění substrátu pro výrobu bioplynu. Vedlejším produktem při výrobě bioplynu je také digestát, který je možné úspěšně využít při výživě polních plodin. I tomu se věnoval jeden z příspěvků konference.

 

Konference Energetické plodiny 2014 přilákala do kulturního domu ve Větrném Jeníkově velké množství zemědělců, kteří provozují zařízení na výrobu bioplynu. Organizátorem byla společnost KWS OSIVA s. r. o. ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Agrární komorou ČR a Landwirtschaftskammer Niedersachsen.

V České republice je momentálně okolo 350 stanic, které využívají zemědělskou produkci, ať už to je kukuřičná siláž, různé formy senáží nebo kejda, hnůj apod. Jak připomněl Ing. Bohumil Belada z Agrární komory ČR, bioplynové stanice mají celou řadu výhod. „V případě bioplynu a z něj získané energie se jedná o nejlevnější podporu na kWh obnovitelné energie,“ uvedl. Oproti velkým energetickým závodům je v bioplynových stanicích výroba decentralizovaná a je možné ji regulovat. Oproti jiným dražším způsobům získávání obnovitelné energie má tento způsob výhodu v tom, že provoz není závislý na povětrnostních podmínkách a probíhá tak celoročně. Zástupce agrární komory také ocenil, že provozování bioplynové stanice ve většině případů úzce souvisí s živočišnou výrobou v zemědělském podniku. „To vede k zachování chovu hospodářských zvířat i tam, kde by možná z ekonomických důvodů uvažovali o jeho ukončení.“

 

Opětovná podpora

Zařízení na výrobu bioplynu může také využívat komunální a ostatní biologicky rozložitelné odpady. To je jeden ze směrů, které stát bude podporovat při další výstavbě bioplynových stanic na našem území. Od začátku letošního roku sice došlo k ukončení podpory výstavby těchto zařízení, ale v nově připravované legislativě (konkrétně se jedná o novelu zákona o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb.) by se tato podpora měla opět objevit. Podle Ing. Belady se podpora oproti minulým letům částečně omezí a bude se soustředit na menší zařízení (do výkonu 550 kWh) využívající větší podíl biologicky rozložitelných odpadů. Přesto se podle něj jedná o velmi pozitivní zprávu i pro zemědělce, ovšem pokud nedojde v rámci schvalování k výraznějším změnám. Ing. Belada předpokládá, že podporu bude možné využívat buď od 1. července příštího roku, nebo až od 1. ledna 2016.

 

Výhody kukuřice

Podobně jako v sousedním Německu i u nás je hlavním zdrojem pro bioplynové stanice kukuřičná siláž. Podle Carstena Rieckmanna z Landwirtschaftskammer Niedersachsen, jenž také ve Větrném Jeníkově vystoupil, patří kukuřici téměř 80% podíl. Podle zástupců společnosti KWS OSIVA je tento parametr srovnatelný i u nás. Carsten Rieckmann připomněl výhody, které jsou s využíváním kukuřice spojené.

Kukuřice poskytuje vysoký výnos hmoty z jednotky plochy. Navíc patří mezi plodiny s relativně jednoduchým pěstováním a určitou jistotou výnosu. V podmínkách ČR je kukuřice známou plodinou, a i proto není pro podniky náročné zajistit technické vybavení pro její pěstování. Jak dále uvedl Carsten Rieckmann, po přepočtu jsou náklady na jednotku produkce bioplynu nízké v porovnání s jinými způsoby výroby. Další výhodou je i snášenlivost kukuřice při opakovaném pěstování na jednom pozemku. Podle německého odborníka by se ale zemědělci měli snažit zakomponovat kukuřici do osevního postupu, tak aby se střídala s dalšími plodinami.

 

Společné vlastnosti hybridů

Jak zaznělo na konferenci ve Větrném Jeníkově, nejčastěji využívanou plodinou pro výrobu bioplynu u nás je kukuřice. Společnost KWS OSIVA s. r. o. nabízí českým zemědělcům celkem dvanáct hybridů vyšlechtěných speciálně pro tyto účely. Ing. Miroslav Sedláček, produktový manažer společnosti KWS OSIVA, shrnul jejich společné vlastnosti. Především to je vysoké stéblo a bohatě olistěná rostlina. S mohutnějším habitem souvisí i silné stéblo, které zajišťuje odolnost proti polehnutí. Podle Ing. Sedláčka se hybridy značky KWS mohou pochlubit dobrou adaptabilitou stanovištním podmínkám. Od začátku jsou tyto kukuřice šlechtěné na odolnost vůči chladu a suchu. Další podmínkou je dobrý zdravotní stav. Důraz se klade také na vysokou rozložitelnost vlákniny.

Jednotlivé hybridy mají různé číslo ranosti FAO. Tím se zemědělcům nabízí možnost volby pro jejich konkrétní podmínky. Sortiment energetické kukuřice postihuje FAO od 230 do 350. Patří sem Ursinio, Touran, Figorinio, KWS 5133 ECO, Barros, Cassilas, Fernandez, Agro Vitallo, Atletas, Atletico, Simao a Cannavaro.

 

Petr Hezký

 

 

 

 

 
KWS