KWS
   
 

 Nový impulz pro pěstování kukuřice na zrno

Kukuřice je v celosvětovém měřítku nejdůležitější obilovina. Produkce kukuřičného zrna již překročila 1 mld. tun a stále roste. Využití kukuřičného zrna je mnohostranné – přímá lidská spotřeba, krmivo pro hospodářská zvířata a v neposlední řadě důležitá surovina pro průmyslové zpracování. Bez kukuřice by se lidstvo ocitlo ve velmi svízelné situaci a čelilo by hladomoru. Velmi dobře je to vidět na volatilitě cen kukuřice na světových trzích, kdy každá zpráva o špatné úrodě v USA a v Argentině zapříčiňuje růst cen na světových burzách.

V České republice je kukuřice na zrno spíše doplňkovou plodinou a v české společnosti i mezi zemědělci kukuřice nepožívá žádnou zvláštní oblíbenost. Proto je dobré se podívat na některá fakta ve struktuře rostlinné produkce v České republice. Jak známo, v České republice se rostlinná produkce smrskla na produkci obilovin (zejména pšenice) a řepky. Celkem jsou obiloviny pěstovány na výměře téměř 1,4 mil. ha a olejniny na ploše 470 tis. ha (do olejnin se řadí vedle řepky, mák, slunečnice a také jiné olejniny). Na zbytku orné půdy se pěstují okopaniny, luskoviny, jednoleté pícniny a víceleté pícniny. Dle údajů ČSÚ bylo v roce 2016 oseto cca 2,5 mil ha.

Tab. č. 1: Osevní plochy, produkce a průměrné výnosy pšenice v letech 2000 – 2017.                                               

Rok

Výměra pšenice ha

Produkce pšenice t

Průměrný výnos pšenice t/ha

 
 

2000

972 711

4 084 107

4,20

 

2001

927 247

4 476 080

4,83

 

2002

848 830

3 866 473

4,56

 

2003

648 389

2 637 891

4,07

 

2004

863 158

5 042 523

5,84

 

2005

820 440

4 145 039

5,05

 

2006

781 519

3 506 252

4,49

 

2007

810 987

3 938 924

4,86

 

2008

802 325

4 631 502

5,77

 

2009

831 300

4 358 073

5,24

 

2010

833 577

4 161 553

4,99

 

2011

863 132

4 913 048

5,69

 

2012

815 381

3 518 896

4,32

 

2013

829 393

4 700 696

5,67

 

2014

835 941

5 442 349

6,51

 

2015

829 820

5 274 272

6,36

 

2016

839 710

5 454 663

6,50

 

2017

832 062

4 665 000

5,60

 

 Zdroj: ČSÚ 2017

Z tabulky č. 1 je patrné, že nejrozšířenější obilovinou je v České republice pšenice a z osevní plochy obilovin zaujímá téměř 60 %. Produkce pšenice v minulých třech letech byla rekordní a také průměrné výnosy i kolem 6,5 t/ha byly rekordní. V této souvislosti je třeba vzpomenout základní předpoklady, proč pšenice v letech 2014, 2015 a 2016 poskytla rekordní výnosy. Prvním a zásadním předpokladem byly v těchto letech zimy bez sněhu a bez mrazu a včasný nástup jara (již koncem února). Pšenice byly včas přihnojeny dusíkem a prodloužila se doba pro dobré zakořenění, odnožení a zejména pro vyrovnání odnoží. Další nezbytný předpoklad pro špičkové výnosy je dostatek srážek v květnu a červnu (studený máj v stodole ráj). I tento předpoklad se naplnil a pšenice tedy mohla zrealizovat svůj výnosový potenciál.

V roce 2017 byla situace naprosto odlišná. V prosinci již nastoupila zima, která přerušila vegetaci. V lednu pak přišly silné mrazy a na mnoha místech půda poměrně hluboko promrzla. Nástup do jara byl opožděný a půda rozmrzala také poměrně dlouho a pšenice neměla dostatek času pro dobré zakořenění a odnožení. A v rozhodujícím období v květnu a červnu byly  neobvykle vysoké teploty a nedostatek srážek. To vše zapříčilo, že se průměrný výnos propadl  o 0,9 t na 5,60 t/ha.

Tab. č. 2: Osevní plochy, produkce a průměrné výnosy kukuřice v letech 2000 – 2017.                                               

Rok

Výměra kukuřice na zrno ha

Produkce kukuřice na zrno t

Průměrný výnos kukuřice na zrno t/ha

 
 

2000

39 317

303 957

7,73

 

2001

54 295

408 653

7,53

 

2002

70 569

616 234

8,73

 

2003

78 040

476 371

6,10

 

2004

87 821

551 628

6,28

 

2005

79 981

702 933

8,79

 

2006

84 900

606 366

7,14

 

2007

93 065

758 781

8,15

 

2008

107 899

858 407

7,96

 

2009

91 610

889 574

9,71

 

2010

99 945

692 589

6,93

 

2011

109 651

1 063 736

9,70

 

2012

109 565

928 147

8,47

 

2013

111 931

675 380

6,03

 

2014

100 453

832 235

8,28

 

2015

93 575

442 709

4,73

 

2016

86 407

845 765

9,79

 

2017

83 762

 

 

 

Zdroj: ČSÚ 2017

Z tabulky č. 2 je patrné, že z dlouhodobého pohledu je kukuřice na zrno výkonnější než pšenice. Pouze v roce 2015 byly u pšenice dosaženy vyšší výnosy než u kukuřice na zrno. Pšenice za sledované období dosáhla průměrného výnosu 5,26 t/ha a kukuřice na zrno 7,77 t/ha. To znamená, že si kukuřice na zrno udržuje z dlouhodobého pohledu vyšší výkonnost o 2,51 t/ha. To je poměrně velký rozdíl, který stále svědčí o tom, že kukuřice je výnosnější a v podstatě při srovnatelných cenách s pšenicí dosahuje vyšší tržby z 1 ha. Navíc z agrotechnického hlediska je pěstování kukuřice v porovnání s pšenicí jednodušší. Pšenice vyžaduje podstatně více vstupů do porostu a to sebou nese i vyšší náklady na 1 ha. Skeptici namítnou, že to vše je sice pravda, ale u kukuřice na zrno vstupuje do hry náklad na sušení produkce, který ekonomiku kukuřice na zrno výrazně zhoršuje. Podrobněji bude otázka nákladů na sušení diskutována v dalších odstavcích.

Pokud se podíváme ještě hlouběji a porovnáme výkonnost jarní pšenice a ovsa s kukuřicí na zrno, dostaneme doslova šokující informaci o výkonnostních rozdílech mezi těmito plodinami. V tabulce č. 3 jsou porovnány hektarové výnosy jednotlivých plodin. Průměrné výnosy pšenice jarní se ve sledovaných letech pohybují v rozmezí od 2,91 t/ha v roce 2007 až po 4,85 t/ha v roce 2014. Výnosová úroveň u ovsa je ještě horší a v žádném ze sledovaných roků nepřekročila hladinu 4 t/ha. Na druhou stranu je třeba uznat, že oves se pěstuje jako doběrná plodina. Přesto se velmi často pěstuje i v nižších polohách řepařského a kukuřičného výrobního typu, kam určitě nepatří. Nejnižší výnos kukuřice na zrno 5,54 t/ha byl v roce 2015 a nejvyšší 9,79 t/ha byl dosažen v roce 2016. Jen pro zajímavost v roce 2016 byl výnos kukuřice na zrno více jak dvojnásobně vyšší, což ve finančním vyjádření z 1 ha činí tržbu více jak 37 000 Kč při ceně za 1t kukuřičného zrna 3 800 Kč oproti jarní pšenici, u které byla tržba 18 160 Kč při ceně 4 000 Kč za 1 t.    

Tab. 3: Porovnání výnosů jarní pšenice, ovsa a kukuřice na zrno v letech 2005 – 2016

 

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Pšenice jarní

P [ha]

57 647

61 991

60 884

41 925

37 827

48 086

57 353

69 379

40 970

45 251

51 620

30 600

S  [t]

213 228

208 594

177 250

161 193

128 812

168 588

252 851

284 037

169 923

219 653

219 704

139 034

 V [t/ha]

3,70

3,36

2,91

3,84

3,41

3,51

4,41

4,09

4,15

4,85

4,26

4,54

Oves

P [ha]

51 666

57 697

59 016

49 049

50 021

52 278

45 236

50 770

43 559

42 289

42 395

37 566

S  [t]

151 054

154 906

159 408

155 868

165 993

138 244

164 248

171 976

139 120

152 232

154 576

132 220

 V [t/ha]

2,92

2,68

2,70

3,18

3,32

2,64

3,63

3,39

3,19

3,60

3,65

3,52

Kukuřice na zrno

P [ha]

98 044

89 798

111 660

113 777

105 268

103 276

121 006

119 333

96 902

98 749

79 972

86 407

S  [t]

702 933

606 366

758 781

858 407

889 574

692 589

1 063 736

928 147

675 380

832 235

442 709

845 765

 V [t/ha]

7,17

6,75

6,80

7,54

8,45

6,71

8,79

7,78

6,97

8,43

5,54

9,79

                                                                                                                                                                                                                                             Zdroj: ČSÚ 2017

Stále častější námitky k pěstování kukuřice na zrno se opírají o problematiku eroze půdy. V poslední době se zpřísňují nejrůznější protierozní opatření, která jsou komplexně popsána v protierozní vyhlášce. Tato opatření nemají za úkol zlikvidovat pěstování kukuřice na zrno, ale jejich hlavním cílem je chránit půdu před devastací. Vedle protierozní vyhlášky také existuje tzv. protierozní kalkulačka, s jejíž pomocí se dají pro jednotlivé pozemky simulovat rizika eroze a správné zařazení kukuřice na zrno na ohrožených pozemcích. Bohužel všechna tato opatření v konečném důsledku vedou pěstitele kukuřice na zrno k odklonu od jejího pěstování a k zařazování náhradních plodin, které zdaleka nemají takovou ekonomiku, jako kukuřice na zrno. Tato praxe často vede k další extenzifikaci českého zemědělství a ke ztrátě konkurenceschopnosti. Od roku 2013, kdy se kukuřice na zrno pěstovala na výměře téměř 112 tis. ha, se její pěstitelská plocha postupně snižuje až  na současných 83,7 tis. ha, což je pokles o více než 25 %. V zásadě se jedná o velkou chybu, zejména v oblastech řepařských a teplejších obilnářských, kde má kukuřice na zrno ideální podmínky.

U kukuřice je velmi dobře propracovaná technologie setí do půdy bez orby a také je velmi dobře propracovaný systém zakládání do meziplodin. Tato opatření při pěstování kukuřice na zrno velmi výrazně snižují riziko mimořádných erozních událostí při přívalových srážkách. Kukuřice na zrno je velmi dobrý doplněk monokulturních „osevních postupů“ a výborný přerušovač sledů obilovina – obilovina – řepka. Je zlepšující předplodina díky velkému množství posklizňových zbytků, které jsou zapravovány do půdy. Pozemky, na nichž byla sklizena kukuřice na zrno, se v dalších letech odmění lepší strukturou půdy a zvýšením výnosů následných plodin.

Práce ve šlechtění kukuřice se nezastavují, ale naopak se zrychlují se znalostí genomu kukuřice a novými šlechtitelskými postupy. Zkracuje se doba od začátku šlechtění nových linií ke konečnému produktu na cca 8 – 9 roků. To znamená, že se do praxe dostávají nové produkty, o kterých se před deseti roky nikomu ani nesnilo. Mezi takovéto produkty patří nová řada velmi raných a raných hybridů koňský zub kukuřice na zrno od společnosti KWS, která bude na trh v České republice uváděna v následujících letech pod obchodní značkou .

Během posledních čtyř roků společnost KWS OSIVA s.r.o. postupně v České republice zaregistrovala čtyři velmi rané a rané hybridy typu koňský zub a pátý hybrid je v registračním řízení. V tabulce č. 4 je uveden přehled těchto hybridů a stručně jsou uvedeny jejich vlastnosti.

Tab. č. 4: Hybridy kukuřice na zrno koňský zub .

HYBRID

FAO

Výnosový potenciál

Tolerance

k suchu

Uvolňování vody

KWS 2322

230

+++

++

+++

Kabrinias

230

+++

+++

+++

KWS 2323

250

+++

+++

+++

Kidemos

270

+++

+++

+++

KWS 2370

290

+++

++

+++

Zdroj: KWS OSIVA, 2017  

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že pěstitelé kukuřice od chladnější kukuřičné oblasti, přes oblast řepařskou až po teplejší oblast obilnářskou dostávají do rukou úplně nové unikátní produkty, které znamenají velké rozšíření možností pro úspěšné pěstování kukuřice na zrno. Doposud se pěstitelé kukuřice na zrno v České republice neměli možnost setkat s takto ucelenou nabídkou velmi raných hybridů koňský zub. Jedná se o průlomovou záležitost, poněvadž, jak je známo, velmi rané hybridy typu dent se velmi obtížně šlechtí. Kukuřice typu dent je ze své podstaty teplomilná a hybridy typu dent jsou většinou středně rané až pozdní. V případě výše uvedených hybridů se jedná o zásadní posun pro úspěšné pěstování kukuřice na zrno, jelikož hybridy   mají mimořádný výnosový potenciál, velmi rychlý počáteční start, vysokou toleranci k suchu a mimořádně dobré uvolňování vody ze zrna.  

Hybrid KWS 2322 je zaregistrován ve velmi raném sortimentu na zrno. Po dobu registračních zkoušek dosahoval ve všech letech nadprůměrné výnosy zrna a mimořádně nízké vlhkosti zrna. V roce 2017 byl uveden na český trh jako novinka a pěstitelé se ihned mohli přesvědčit, že se jim do rukou dostal mimořádný produkt. Hybrid vyniká výnosovou stabilitou bez ohledu na ročník a vysokou tolerancí vůči suchu. Palice nasazují nejčastěji 14 – 16 řad a počet zrn v řadách dosahuje v průměru 36. V oblastech s dostatkem vody doporučujeme ke sklizni porosty na úrovni 90 – 100 tis. rostlin na 1 ha. Hybrid KWS 2322 je doporučen pro pěstování v řepařské a obilnářské oblasti.

Hybrid KABRINIAS byl zaregistrován v roce 2017 ve velmi raném sortimentu na zrno. Jeho registrace probíhala v roce 2015 a 2016. Tyto ročníky byly pro pěstování kukuřice velmi odlišné. V roce 2015 bylo po celou vegetaci abnormální teplo s minimem srážek. Rok 2016 byl pro pěstování kukuřice naopak velmi příznivý s vyššími teplotami a dostatkem srážek. V roce 2015 dosáhl na ÚKZÚZ výnosu 108,3 % na kontrolní hybridy a v roce 2016 104,8 %. To znamená, že KABRINIAS je mimořádně tolerantní k ročníkovým výkyvům počasí. Vlhkost zrna se v obou ročnících pohybovala kolem 21 %. Hybrid má vynikající zdravotní stav a doporučujeme ke sklizni 90 – 100 tis. rostlin. Svým výnosem konkuruje výrazně pozdnějším hybridům a nízké vlhkosti zrna jej předurčují pěstitelům, kteří nemají vlastní sušky. Hybrid KABRINIAS doporučujeme pro pěstování v řepařské a obilnářské oblasti.  

Hybrid KWS 2323 byl zaregistrován v raném sortimentu na zrno a pěstitelé v České republice již mají s tímto hybridem zkušenosti. KWS 2323 je hybrid vhodný zejména pro řepařské oblasti, ale s úspěchem jej lze pěstovat i v oblastech kukuřičných a obilnářských. Výnosem zrna se vyrovná pozdnějším hybridům a perfektní uvolňování vody ze zrna umožňuje zahájení sklizně včas, za dobrého počasí bez plísní a toxinů. Hybrid má ploché zrno, které se dobře suší, při velmi nízkých nákladech. K rychlému uvolňování vody napomáhá také stay green. Zelené listy aktivně odvádějí vodu za zrna a tím je dosahováno rychlé snížení vlhkosti zrna.

Hybrid KIDEMOS je první rok v registračním řízení v České republice. Je zaregistrován ve Francii, kde registrace proběhla vzhledem k mimořádným výsledkům již po prvním roce. Hybrid KIDEMOS disponuje mimořádným výnosovým potenciálem zrna, vynikajícím zdravotním stavem a vysokou tolerancí ke stanovištním podmínkám. Hybrid KIDEMOS je vhodný pro pěstování v řepařské a kukuřičné oblasti a doporučená hustota porostů je 85 – 95 tis. rostlin ke sklizni.

Hybrid KWS 2370 je středně raný zrnový hybrid pro řepařské a kukuřičné oblasti. Vyniká vysokou tolerancí k přísuškům a vysokou stabilitou výnosů. K jeho nesporným přednostem patří vynikající uvolňování vody ze zrna. V řepařské oblasti můžeme u tohoto hybridu kombinovat velmi účelně sklizeň na siláž nebo na zrno, přesně dle okolností, které nastanou. Pokud se porost nepodaří sklidit do siláže, zůstává na zrno typický koňský zub, který bude zárukou nízké sklizňové vlhkosti zrna, nízkých nákladů na sušení a výborné ekonomiky. U hybridu KWS 2370 je doporučená hustota ke sklizni v rozmezí 70 – 85 tis. rostlin na 1ha.

V tabulce č. 5 jsou uvedeny letošní výsledky z veřejné sklizně kukuřice na zrna ze dne 10. 10. 2017 v Senici na Hané. Abychom mohli lépe pochopit ročník 2017, k tomu slouží tab. č. 6, v níž jsou uvedeny některé zajímavé klimatické charakteristiky ročníku. Je známo, že na Moravě se počasí velmi zásadně v roce 2017 odlišovalo od počasí v Čechách. Pro Moravu byly typické vysoké teploty a velmi nízké srážkové úhrny během vegetace. Kromě července, kdy spadlo 110 mm srážek, byly ostatní měsíce srážkově výrazně podprůměrné (květen, červen a srpen). Srážky v září již pro kukuřici na zrno neměly žádný zásadní význam, poněvadž kukuřice ukončila vegetaci v prvním týdnu v září. Pozoruhodný byl rovněž počet tropických dnů a zejména pak tropických nocí, který spíše odpovídá klimatu v Maďarsku.

Přesto všechno jsou dosažené výsledky u hybridů  mimořádně kvalitní a výnosy se pohybovaly od 12,14 t/na u hybridu KWS 2323 po 11,25 t/ha u hybridu Kidemos. Vlhkosti zrna se pohybovaly v rozmezí 21,8 % u hybridu Kabrinias po 23,1 % u hybridu KWS 2370. Vlhkosti v podstatě kopírovaly ranost hybridů. Ekonomické hodnocení vyjádřené tržbou v Kč z 1 ha u hybridů  vypovídá o jejich výkonnosti a nízké sklizňové vlhkosti zrna. Nejvyšší tržbu z 1 ha 43.469 Kč dosáhl hybrid KWS 2323 a na druhém místě se umístil hybrid  KWS 2370 s výší tržby 42.607 Kč. Na dalších dvou místech se umístily pozdnější hybridy Oscarro a Pesandor. V těsném závěsu za nimi se umístily další tři hybridy   Kabrinias, KWS 2322 a Kidemos, čímž jednoznačně potvrdily svoji mimořádnou výkonnost. Z těchto tří hybridů stojí za zmínku velmi nízká vlhkost a s tím související nízké náklady na sušení zrna.

Tab. č. 5: Výnosy a tržby z pokusu s kukuřicí na zrno v Senici na Hané v roce 2017

Hybrid

FAO        zrno

výsevek tis. zrn/ha

Výnos vlhkého
zrna                (t.ha-1)

Sklizňová vlhkost
(%)

Výnos zrna  při
14% vlhkosti     
(t.ha-1)

Náklady sušení/ha
1t% =
45 Kč

Tržba CZK/ha
1 t =
4000 Kč

KWS 2323

250

88 900

13,45

22,4

12,14

5085

43469

KWS 2370

290

83 300

13,45

23,1

12,03

5509

42607

OSCARRO

300

83 300

13,69

23,8

12,13

6038

42484

PESANDOR

310

83 300

13,69

24,1

12,08

6222

42108

KABRINIAS

230

95 200

12,74

21,8

11,58

4471

41860

KWS 2322

230

95 200

12,62

22,3

11,40

4713

40891

KIDEMOS

270

88 900

12,50

22,6

11,25

4838

40163

KINEMAS

370

78 400

13,93

27,1

11,81

8211

39017

BALASCO

370

78 400

15,24

30,1

12,39

11040

38502

KWS 2376

340

78 400

14,17

28,8

11,73

9435

37480

Zdroj: KWS OSIVA, 2017

Tab. č. 6: Klimatické charakteristiky stanoviště Senice na Hané v roce 2017

Rok 2017

Úhrn srážek (mm)

Počet dní s denními teplotami nad 30°C

Počet dní s nočními teplotami nad 20°C

květen

26

2

2

červen

49

8

14

červenec

110

9

11

Srpen

35

14

19

Září

80

0

0

Celkem

300

33

46

Zdroj: KWS OSIVA, 2017

V tabulce č. 7 jsou uvedeny výsledky z veřejné sklizně v Bečvárech v okr. Kolín, která se uskutečnila 12. 10. 2017. Bečváry leží v chladnější řepařské oblasti v nadmořské výšce 350 m nad mořem. Průběh počasí v této lokalitě byl pro růst a vývoj kukuřice v letošním roce ideální. Teplejší počasí v květnu a červnu posloužilo k rychlému růstu kukuřice a dostatek srážek v měsíci červenci, srpnu a září se v plné míře projevil na dosažených výnosech. Ty lze jedním slovem označit za rekordní a hybridy kukuřice v Bečvárech předvedly výnosy na hranici genetického potenciálu.

Tab. č. 7: Výnosy a tržby z pokusu s kukuřicí na zrno v Bečvárech okr. Kolín v roce 2017

Hybrid

FAO        zrno

Výnos vlhkého
zrna                (t.ha-1)

Sklizňová vlhkost
(%)

Výnos zrna  při
14% vlhkosti     
(t.ha-1)

Náklady sušení/ha
1t% =
45 Kč

Tržba CZK/ha
1 t =
4000 Kč

AGRO POLIS

260

21,30

26,6

18,18

12 075

60 630

KIDEMOS

270

20,56

26,3

17,62

11 378

59 085

KWS 2322

230

18,82

24,7

16,48

9 064

56 863

KOLETIS

290

21,30

28,7

17,66

14 088

56 537

KWS 2376

340

20,74

28,0

17,36

13 067

56 391

KWS 2323

250

19,44

26,1

16,71

10 588

56 247

KWS 2370

290

19,63

27,3

16,59

11 748

54 627

KADURAS  7

240

17,96

24,6

15,75

8 568

54 427

OSCARRO

300

19,81

27,9

16,61

12 394

54 055

WALTERINIO KWS

280

19,07

26,9

16,21

11 073

53 779

KORVINUS

300

19,63

27,8

16,48

12 190

53 729

KABRINIAS

230

17,87

24,9

15,61

8 766

53 660

Zdroj: KWS OSIVA, 2017

V ekonomickém srovnání se v žádném případě neztratily hybridy , které dokázaly, že jsou schopné využít i příznivý ročník. V Bečvárech se na prvním místě umístil hybrid Agro Polis, který patří spíše mezi kombinované hybridy, s přednostním využitím na siláž. Na druhém místě se umístil hybrid Kidemos, u nějž byla dosažena tržba z 1 ha ve výši 59.085 Kč a na třetím místě je hybrid KWS 2322 s tržbou 56.863 Kč. Hybridy KWS 2322 a Kabrinias měly velmi nízkou vlhkost, která nepřekročila 25 %.

Tab. č. 7: Výnosy a tržby z pokusu s kukuřicí na zrno v Přešťovicích okr. Strakonice v roce 2017

Hybrid

FAO        zrno

Výnos vlhkého zrna

(t.ha-1)

Sklizňová vlhkost  (%)

Výnos zrna  při 14% vlhkosti    (t.ha-1)

Náklady sušení/ha
1t% =
45 Kč

Tržba CZK/ha
1 t =
4000 Kč

KWS 2323

250

18,19

28,2

15,18

11 623

49 097

KABRINIAS

230

17,64

27,4

14,89

10 637

48 923

KWS 2322

230

17,36

27,0

14,74

10 156

48 804

KADURAS  1

240

16,66

27,1

14,1

9 821

46 659

KWS NESTOR

230

17,07

27,9

14,31

10 677

46 563

KWS STABIL

210

16,11

26,2

13,82

8 844

46 436

KADURAS  5

240

16,81

27,8

14,11

10 439

46 001

KADURAS  2

240

16,53

27,3

13,97

9 893

45 987

SILVINIO

210

16,94

28,1

14,16

10 748

45 892

KADURAS  3

240

17,22

28,6

14,29

11 314

45 846

KADURAS  4

240

16,53

27,4

13,95

9 968

45 832

 

V pokuse v Přešťovicích, který leží v obilnářské oblasti, dominovaly velmi rané a rané hybridy  KWS 2323, Kabrinias a KWS 2322. Zmíněné hybridy svojí tržbou z 1 ha na hranici 50.000 Kč jednoznačně prokázaly, že jsou zcela jasnou alternativou k obilovinám v obilnářské výrobní oblasti. Pozdnější hybridy této skupiny, Kidemos a KWS 2370, se v obilnářské oblasti neprosadily a jednoznačně se ukázalo, že v tomto regionu je jejich pěstování rizikové. Velmi zajímavé a vyrovnané výsledky měl hybrid Kaduras, který byl první velmi raný koňský zub KWS na zrno v České republice a v pokuse plnil roli kontrolního hybridu.

Závěrem lze konstatovat, že společnost KWS OSIVA s.r.o. v současnosti disponuje mimořádně výkonnými velmi ranými a ranými hybridy   na zrno. Tyto hybridy mají výnosový potenciál na úrovni středně raných až středně pozdních hybridů, ale dozrávají podstatně dříve. Sklizňové vlhkosti jsou zejména v řepařské a obilnářské oblasti výrazně nižší než  u středně pozdních hybridů. Dozrání ke sklizni na počátku října je velká výhoda, poněvadž je možno zahájit sklizeň brzy, za vyšších teplot a za příznivějšího počasí než bývá v listopadu. Také se snižuje velmi výrazně riziko napadení polními houbami, zejména fuzariózami, které způsobují kontaminaci zrna mykotoxiny. Hybridy  jsou jednoznačně alternativou k obilovinám v řepařské a obilnářské oblasti a pevně věříme, že přispějí k opětovnému rozšíření pěstitelských ploch kukuřice na zrno.     

 

Ing. Karel Prokeš, Ph.D.

Jednatel společnosti

KWS OSIVA s.r.o.

 

 

               


 
KWS